Bohuňovice - Oba chtějí to samé. Hospodařit na pozemcích, které jim po generace náleží a které desítky let obhospodařovali i jejich předci. Jan Vaňous hospodaří na Litomyšlsku a nechce nechat svoje pole protnout rychlostní silnicí R35 na Moravu. Ludmila Havránková má zase polnosti v místě, kudy má procházet D11.
Oba farmáři ale svoje pozemky tvrdošíjně brání. Oba si navzájem dodávají sílu v boji proti státu.
„Paní Havránková je nesmírně energická, silná osobnost. To, co dělá ona jako žena a ještě sama, to je úžasné. Sdělujeme si naše těžkosti a trable. Ona to má sedmnáct let, my to máme kratší dobu, ale morální podpora z její strany je velká,“ říká Vaňous.
Často se ale s Havránkovou nevídá, protože na to není v zemědělství čas. Jsou to prý spíš občasné návštěvy a telefonáty, které podle Vaňouse hlavně morálně pomáhají.
„Každý máme ten problém přece jen jiný. Tudíž si nemůžeme příliš radit. Ale že to s vámi někdo prožívá a sdílí, je posilující,“ říká Vaňous, který si k ní jel na začátku sporu pro radu.
Havránková ho ve sporu se státem podpořila. Soudní při kolegy farmáře ze sousedního kraje pečlivě sleduje.
„Měla velkou radost, když jsme uspěli u soudu a padl územní plán,“ říká Vaňous.
Soukromý zemědělec napadl územní plán kraje, protože plánovaná silnice měla vést přes jeho pozemky. „Silnice šla úhlopříčkou přes všechny nejúrodnější pozemky, mohla vést po hranici katastru. Architekt mi v Praze řekl, že jsem ten poslední, s kým by se o trasování dálnice mohl bavit,“ říká Vaňous.
Jak sám říká, je připravený dál jednat a dohodnout se na společném řešení. Zároveň však nepopírá, že se obává možného vyvlastnění.
„Ten majetek jsme získali v roce 1991 v troskách. Dneska je to dvacet let starostí a našeho snažení, abychom ho zvelebili. Tohle všechno by přišlo vniveč,“ říká Vaňous, který je rozhodnutý i nadále za pole a zachování přírody bojovat.
Paní Havránková je nesmírně energická, silná osobnost. Jan Vaňous |
