Krajský úřad Pardubického kraje

Odborné posouzení Konceptu územního plánu velkého územního celku Pardubického kraje, zaměřené na výběr koridoru pro rychlostní komunikaci R35
(výtah ze studie)

zpracovatel: ČVUT Praha, Dopravní fakulta ,
23.4.2003

 

1. Úvod - popis variant

V současné době je dopravní obslužnost zajišťována především silnicí I/35 (na této trase leží města Holice, Vysoké Mýto, Litomyšl, Svitavy a Moravská Třebová) a silnicí I/14 spojující Českou Třebovou a Ústí nad Orlicí. Na obou komunikacích došlo k výraznému zvýšení intenzit. Mezi roky 1995 a 2000 vzrostla intenzita na silnici I/35 na území Pardubického kraje průměrně o 27,1 % a na silnici I/14 o 9,7 %.

Varianta A (Severní)

Vede od křížení se silnicí I/35 východním směrem jižně od Chocně a dále do prostoru mezi Ústím nad Orlicí a Českou Třebovou. V prostoru obce Řetová je jako alternativa navrženo tunelové řešení pod vrchem Kozlovec, které je z dopravního hlediska výhodnější pro kratší napojení Ústí nad Orlicí. V prostoru severně od Starého Města je od jihu připojena navrhovaná rychlostní silnice R43. Dále pak pokračuje východním směrem na Mohelnici.

Varianta B (Mezilehlá)

Od křížení se silnicí I/35 ved jihovýchodním směrem na České Heřmanice a v tomto směru pak pokračuje až do prostoru obce Třebovice (jižně od České Třebové), kde se napojuje na trasu varianty A.

Varianta C (Jižní)

Od křížení se silnicí I/35 vede východním směrem do prostoru jižně od Chocně, v podstatě shodně s variantou A. Zde se její trasa lomí až do prostoru severně od Litomyšle, kde se dostává do stejného koridoru s uvažovaným obchvatem silnice I/35 Litomyšle a dále pokračuje souběžně s její stávající trasou, od které se odklání až před obcí Opatovec, který obchází severně a pokračuje pak východním směrem až na hranice kraje.

2.  Posuzovaná kritéria

Prostorové vedení trasy
- délka trasy
- směrové poměry trasy

Dopravní obslužnost území
- počet obyvatel v obcích s více než 300 obyvateli, vzdálených do 10 km od trasy
- počet sídel s více než 1000 obyvateli, vzdálených do 10 km od trasy
- počet obcí, které díky nové komunikaci získají obchvat
- dopravní intenzity
- počet křížení (s železnicí, průplavem apod.)

Ekologické aspekty
- průchod úseky s výrazným ekologickým vlivem
- hluková zátěž
- zábor půdy

Na základě výše uvedených kritérií byly posouzeny všechny tři varianty A, B a C. K jejich hodnocení byly použity dvě metody - metoda koeficientů a multikriteriální metoda TUKP (podrobné výpočty jsou v příloze).

Posuzovaná kritéria tří variant rychlostní silnice R35

Posuzovaná kritéria

Varianty

A

B

C

Prostorové vedení trasy

 

 

 

1

Délka trasy (km)

95,5

92,0

95,0

2

Počet úseků, kde bude třeba snížit návrhovou rychlost na 100 km/h

11

5

3

3

Počet úseků, kde bude třeba snížit návrhovou rychlost na 80 km/h

2

1

1

Dopravní obslužnost území

 

 

 

4

Počet obyvatel v obcích s více než 300 obyvateli, vzdálených do 10 km od trasy

249.671

247.506

251.921

5

Počet sídel s více než 1.000 obyvateli, vzdálených do 10 km od trasy

26

26

27

6

Počet sídel, které díky nové komunikaci získají obchvat

7

7

8

7

Počet křížení s železnicí

6

7

6

8

Počet křížení s průplavem

8

4

2

9

Maximálně dosahované intenzity

20.000

20.000

20.000

Ekologické aspekty

 

 

 

 

Počet úseků s výrazným ekologickým vlivem

 

 

 

10

biokoridor nadregionálního významu (K)

7

9

10

11

biokoridor regionálního významu (RK)

5

8

6

12

biocentrum regionálního významu (RC)

1

2

2

13

plocha navržená k zařazení do systému NATURA 2000

1

1

1

14

Počet obyvatel dotčených nadměrným hlukem

555

345

260

15

Počet sídel dotčených nadměrným hlukem

20

17

13

16

Výměra zabíraného zemědělského půdního fondu ZPF (ha)

577

535

541

17

Výměra zabíraných pozemků určených k plnění funkcí lesa PUPFL (ha)

43

55

44

Pozn.: Tučně jsou vyznačeny kladně hodnocené kritéria, resp. kladné účinky varianty.

3. Závěr

Na základě aplikace obou metod, metody koeficientů i metody TUKP, bylo zjištěno, že optimální variantou je varianta C (Jižní). Tato varianta je nejkratší, nejpřímější a obslouží nejvíce sídel, přičemž vzhledem k tomu, že se v prostoru mezi Litomyšlí a Svitavami dostává do souběhu se stávající trasou silnice I/35, umožní etapovou výstavbu.

Z hlediska ekologických aspektů se sice tato varianta na první pohled nejeví nejlépe, nicméně tři ze sedmi střetů s nadregionálním biokoridorem, ke kterým dochází v úseku Vysoké Mýto - hranice kraje, jsou řešeny vedením trasy v tunelu.

Negativní stránkou volby této varianty je oddálení trasy R35 od České Třebové a Ústí nad Orlicí, kde bude třeba na silnici I/14 vybudovat obchvaty kolem obou měst.