* Kdo rozhoduje o tom, kudy přesně dálnice nebo rychlostní silnice povede?
   Hlavní dopravní koridory vymezují příslušné územní plány krajů (ÚP VÚC), resp. měst a obcí. Podle stavebního zákona (zákon č. 50/1971 Sb. o územním plánování a stavebním řádu) jsou pořizovateli ÚP VÚC krajské úřady a konečné slovo při schvalování plánů má v tomto případě Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V případě dopravních liniových staveb se k jejich trasám vyjadřuje rovněž Ministerstvo dopravy a ÚP ve fázi Konceptu se posuzuje podle vlivu jeho variant na životní prostředí (tzv. proces SEA), jehož závěry odsouhlasí následně Ministerstvo životního prostředí. K podobě územního plánu mají právo se vyjádřit i další orgány státní správy, města, občanská sdružení apod. Jedná se o zdlouhavý a nákladný proces, na jehož konci ma být výsledná trasa dálnice odsouhlasená výše uvedenými stranami.
O trase R35 tedy rozhoduje Pardubický kraj jako samosprávný orgán územního plánování, bez souhlasného stanoviska MMR, příp. Vlády ČR ale územní plán s vybranou trasou nemůže schválit.

* Musí obec respektovat trasu dálnice, která je v územním plánu kraje nebo ji může odmítnout?
   Územní plány obcí a měst schvaluje podle zákona kraj jako nadřazený orgán územního plánování. Během pořizování ÚP kraje a vybírání vhodné trasy pro novou silnici mají obce právo uplatnit své připomínky. Po schválení ÚP kraje, resp. konečné trasy dálnice, musí obce tuto variantu respektovat i ve svých územních plánech. Další spory lze řešit až v územním řízení.

* Co se stane, když se kraj s ministerstvy neshodnou na jedné z variant R35? Kdo to rozhodne?
   Nadřízený orgán pro pořizování územních plánů krajů je Ministerstvo pro místní rozvoj. Pakliže Pardubický kraj (ze zákona pořizovatel územního plánu kraje) nepřistoupí na podmínky všech tří ministerstev, spor rozhodne Ministerstvo pro místí rozvoj, popřípadě Vláda ČR.

* Od roku 2007 má platit nový stavební zákon. Co se stane, když se ÚP Pardubického kraje nestihne schválit do konce tohoto roku v režimu současného zákona?
   Od 1. ledna 2007 má platit nový stavební zákon (zatím jej neschválil Senát), který mění pořizování územní dokumentace krajů. Pokud nebudou dokončeny do fáze schválení Návrhu zastupitelstvem do konce roku 2006, tak dle nového stavebního zákona se bude jen zpracovaný a neschválený Návrh ÚP VÚC Pardubickeho kraje automaticky považovat za návrh Zásad územního rozvoje kraje, což bude obdoba dnešních územních plánů VUC. Žádné velké zpoždění tím nevzniká. Pokud ale bude Návrh ÚP VÚC Pk před účinností nového stavebního zákona schválen, pak bude tento územní plán VÚC platit pouhé tři roky. Poté bude totiž nutné do roku 2010 schválit zásady územního rozvoje.

* Na jihu kraje již jedna kvalitní silnice je, nová dálnice by tedy měla vést severní trasou, ne?
   Právě proto, že již jedna kvalitní silnice vede jižním koridorem a je ze značné části modernizována jako poloviční profil rychlostní silnice (např. nový úsek u Janova u Litomyšle), mohla by být budoucí R35 postavena s využitím právě těchto úseků. Tím by se nejen ušetřily finanční prostředky, využil by se osvědčený a zaběhnutý dopravní koridor, ale zmírnily by se rovněž dopady na životní prostředí oproti severní variantě budované zcela "na zelené louce". Domníváme se, že naše krajina je betonem nasycena dostatečně a nadešel čas využívat a "recyklovat" stávající dopravní tahy.

* Když vznikne nová R35 na jihu, sever kraje odřízneme od případného rozvoje a velmi na to doplatí!
   Jedním z nejčastěji tradovaných mýtů o dálnicích je ten, že přináší kraji rozvoj a prosperitu. Nikdy se to ale nepodařilo prokázat a existuje řada příkladů o přesně opačném vlivu dálnice na ekonomiku regionu. V zemi jsou regiony, které nemají prakticky ani kilometr kvalitní dálnice a přitom mají celkem nízkou nezaměstnanost. Na druhé straně regiony velmi dobře dopravně dostupné po kvalitních silnicích s napojením i na mezinárodní síť dálnic se potýkají s špatnou ekonomikou a nezájmem investorů. Je pravda, že za jistých podmínek může dálnice regionu pomoci, ale zároveň mu může i dost uškodit. Odvolávat se na potřebu dálnice kvůli rozvoji kraje je přinejmenším nefér.
   Pravdou také zůstává, že sever kraje má výborné železniční spojení, což jihu chybí. Jižní trasa R35 by tedy mohla být protipólem v této nerovnováze.