Moravská Třebová - Stavbu dálnice spojující Brno s Moravskou Třebovou nezačali plánovat Češi. Autory prvních projektů z roku 1938 jsou němečtí inženýři, kteří chtěli propojit Vídeň s Vratislaví v někdejším německém Slezsku.
Plán, který Hitler prosadil do mnichovské smlouvy, počítal s tím, že se Československo vzdá ve prospěch nacistického Německa pruhu území, po kterém chtěl dálnici vést. Podobně byla vyřešena státní svrchovanost nad pruhem území, po kterém vede Panamský průplav, spojující Atlantský a Tichý oceán. Ten patřil Spojeným státům a rozděloval Panamu na dvě části. „Dálnice měla být součástí Německa, takže by Němci nepotřebovali žádný pas. Českoslovenští občané měli používat dálnici také, ale najíždět by mohli jen na několika výjezdech a museli by podstoupit celní a pasovou kontrolu jako na kterékoli jiné státní hranici,“ uvádí Tomáš Janda na webových stránkách www.dálnice.com.
Po okupaci Čech a Moravy na jaře roku 1939 si už Němci mohli na trase dálnice dělat, co chtěli. Ani ne měsíc po vzniku protektorátu slavnostně zahájili stavbu Exteritoriální dálnice Vídeň - Vratislav, která měla doplnit německou dálniční síť umožňující rychlé přesuny vojsk. „V prvním roce stavba probíhala svižně. Vznikaly mosty, náspy a další objekty. Válečné neúspěchy a hospodářské potíže ale Němce koncem dubna 1942 donutily stavbu přerušit. K jejímu obnovení už vzhledem k výsledku druhé světové války nedošlo,“ uvádí Janda.
Zbytky nedokončených mostů a dalších staveb Hitlerovy dálnice Vídeň - Brno - Kladsko - Vratislav je v Pardubickém kraji možné vidět v okolí Městečka Trnávka. Dokončené úseky dálnice se dodnes využívají například v okolí Brna nebo v Boskovicích. |
