Z VAŠICH DOPISŮ
Zhruba před 170 lety se rozhodovalo o trasování Olomoucko-pražské dráhy a litomyšlští radní té doby odmítli nabídku trasovat železnici přes své město. Dráha pak byla vytyčena a vybudována přes Českou Třebovou a Ústí nad Orlicí.
Právě zavedení železnice do těchto měst bylo impulzem pro získání nových pracovních příležitostí. Dokladem jsou počty obyvatel České Třebové před rokem 1845 a v roce 1860 , kdy se počet obyvatel téměř zdvojnásobil právě díky železnici. Litomyšl pak ztrácela svůj hospodáský význam. Nyní se po 160 letech opět rozhoduje, kudy bude trasována rychlostní komunikace. Právě bezprostřední blízkost dálnice či silnice dálničního typu je v mnoha případech rozhodujícím kritériem pro investory, kteří uvažují o umístění své nové provozovny nebo firmy. Snaha o minimalizaci nákladu (v tomto případě dopravních) logicky zvýhodňuje ta místa, kde rychlostní komunikace je, než ta místa “za kopcem“ (překonat “kopec“ znamená náklady navíc. Proto není jedno, zda rychlostní komunikace povede o jeden kopec jižněji. V České Třebové je druhá nejvyšší nezaměstnanost regionu (nejvyšší Králicko, pak Třebovsko 9,5 %) a v souvislosti s dalším útlumem ČD nelze předpokládat, že se situace vylepší. Právě trasování R 35 v bezprostředním okolí České Třebové dává naději tamním obyvatelům, že nebudou muset za prací dojíždět, ale naopak vznikne v jejich okolí celá řada možností zaměstnání (logistická centra, sklady firem, nové firmy atd). To je důvod, proč Ústečtí (ale i většina Třebovských - jak dokázala anketa) preferují severní variantu. R 35 nebude jen tranzitní komunikací, ale lze vcelku jistě předpokládat, že tak, jak to vidíme v okolí jiných dálnic, tak také v okolí R 35 vzniknou průmyslové zóny, nové výrobní haly či velkosklady. Proto je důležité, aby silnice vedla právě tudy (severní trasou), a ne “za kopcem“ na jihu.
Dopisy jsou redakčně kráceny
|
