<- Novější článekPředchozí článek ->
 
Finance na R35 jsou a budou
Mladá fronta DNESVydáno 18. ledna 2006
 
Chtěl bych reagovat na článek Vítězslava Dittricha "Rychlostní silnice R35 počká. Vyhrála dálnice", který se nezakládá na pravdivých údajích. Nikdy jsem totiž neřekl, že bych chtěl řešit situaci na dálnici D1 na úkor rychlostní silnice R35. Opak je pravda. Severní variantu ve směru východ - západ považuji nejen já, ale i celé ministerstvo dopravy za nejefektivnější řešení častých dopravních kongescí na dálnici D1.

Tvrzení redaktora jsou o to víc zarážející, když k danému tématu dostal jasné stanovisko tiskového oddělení ministerstva dopravy, které znělo: "Příprava zkapacitnění dálnice D1 nemá žádný vliv na výstavbu rychlostní komunikace R35, která patří k prioritním stavbám v České republice. Důkazem toho je i prosincové rozhodnutí vlády, které na podnět ministra dopravy ustavilo řídící výbor složený ze zástupců příslušných ministerstev a hejtmanů. Výbor by měl společně s pracovní skupinou pomoci najít kompromis a urychlit výstavbu tak jako v případě dálnice D47. První úsek R35 ze Sedlic do Opatovic se přitom začíná stavět už v letošním roce."

V článku se však objevila pouze odpověď na druhou otázku, která se týkala přípravy zkapacitnění dálnice D1. Z odpovědi, že ministerstvo zadalo ŘSD vypracovat investiční záměr možného rozšíření celé dálnice D1 mezi Prahou a Brnem, přitom vůbec nevyplývá, že by se na úkor dálnice D1 neměla stavět rychlostní silnice R35. Opak je pravda, jak už mimo jiné uvádí výše uvedená informace ministerstva o zřízení řídícího výboru.

Možnosti České republiky financovat výstavbu dálniční a silniční sítě jsou přirozeně limitované tak, jako je tomu i v jiných zemích. Tato vláda jasně deklarovala svůj zájem co nejrychleji dobudovat síť dálnic a rychlostních silnic, což se mimo jiné promítlo i v loni schválené Dopravní politice na léta 2005 - 2013. Svědčí o tom i způsob rozdělování finančních prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury, kdy se prioritně podporuje výstavba všech úseků dálnic a rychlostních silnic - od přípravných prací počínaje. Redaktor zároveň opominul zmínit možnosti, které při financování výstavby dopravní infrastruktury nabízí Evropská unie. V příštím programovacím období Evropské unie, které začne v následujícím roce, totiž poputuje na rozvoj dopravní sítě místo dosavadních čtyřech až dvacet miliard korun ročně. Zmínit můžeme přitom i tzv. PPP projekty, které zapojují do financování dopravní infrastruktury soukromý sektor při budování dopravní infrastruktury. A v neposlední řadě můžeme počítat minimálně s deseti miliardami korun ročně, které přinese zavedení elektronického mýtného.
 
- Milan Šimonovský, ministr dopravy -
 
<- Novější článekPředchozí článek ->
 

Copyright © Děti Země Brno
Poslední úprava 07/03/2010