<- Novější článekPředchozí článek ->
 
Několik vět k historii jedné silnice
Orlické novinyVydáno 26. února 2005
 
Na sever, nebo na jih? Ptají se zastupitelé krajského úřadu, když zvažují, kterou variantu rychlostní komunikace R 35 zvolit. Jisté je, že na svém březnovém zasedání ještě rozhodovat nebudou.

Ústecko
- O problematice komunikace R 35 se hodně mluví, ale málokdo jí opravdu rozumí. Každého spíš zajímá, jestli mu náhodou nepovede kolem zahrádky. Proto přinášíme stručný souhrn nejdůležitějších dat a informací spojených s "pětatřicítkou".

Z dálnice rychlostní silnice
Ještě než začneme mluvit o R 35, musíme si ujasnit dobu, kdy vůbec tato myšlenka vznikla: už v roce 1987 vláda rozhodla o budoucí realizaci dálnice D 35 ve směru Hradec Králové - Svitavy - Olomouc - Lipník nad Bečvou. V roce 1993 byla D 35 přeřazena do kategorie rychlostních silnic s realizací po roce 2000. A právě tady je zakopán pes - zrodila se R 35. V dubnu roku 1999 se z důvodu ekologického dopadu uvažovalo také o variantě, která preferovala modernizaci stávající I/35 před výstavbou nové R 35. Tuto myšlenku podpořilo také 27 ekologických sdružení. Přesto vláda 21. července 1999 schválila návrh rozvoje dopravních sítí v ČR do roku 2010, který počítá se severní variantou R 35 přes Českou Třebovou.

Ministr změnil názor
Od roku 2002 začala vznikat občanská sdružení zabývající se R 35: první bylo Sdružení za zdravé životní prostředí obce Semanína, následoval českotřebovský Zelený Kohout a další. V listopadu téhož roku začala společnost Valbek Liberec zpracovávat studii rychlostní komunikace v úseku Vysoké Mýto - Mohelnice, která doporučuje opustit jižní variantu a dále posuzovat pouze severní a střední. To dalo podnět dotčeným obcím k setkávání jejich starostů a přijímání peticí. Dne 19. března 2003 se českotřebovské zastupitelstvo usneslo na podpoře severní varianty, vyjádřilo však nesouhlas s přemostěním Lhotky a souhlas s alternativou tunelem. Ústeckoorličtí zastupitelé se rozhodli pro severní variantu. Krajští zastupitelé si k prostudování vyžádali seznam všech ekonomických i ekologických posudků. Ještě v prosinci doporučili do konceptu územního plánu zapracovat severní variantu. Rok 2004 byl bohatý na setkávání v obcích - v Rybníku, Řetové: kam na besedu zavítal ministr dopravy Milan Šimonovský, který přislíbil věc přezkoumat, a ve Sloupnici za účasti hejtmana Michala Rabase. V lednu letošního roku ministr Milan Šimonovský na schůzce s Romanem Línkem oznámil, že jeho rezort zřejmě změní pohled na trasu R 35. V úterý 1. března se uskuteční autobusový zájezd pro krajské zastupitele po obou zvažovaných trasách.

Přínos komunikace
Stalo se zvykem, že se stále upozorňuje na negativa rychlostní komunikace R 35, ale upřít se jí nedá také přínos, a to pro vnitrostátní i mezinárodní dopravu. Komunikace o délce 260 km, nejdelší svého druhu v republice, spojí státní hranice Německa - Liberec - Turnov - Hradec Králové -Vysoké Mýto - Olomouc a Lipník nad Bečvou. Komunikace propojí nejen sever Moravy s východem a severem Čech, ale zajistí také kvalitní dálniční spojení se severem Německa a Polskem.

Kudy vede cestička?
Varianta A, D, E, severní, jižní, střední, to slyšíme ze všech stran, ale "kudy, kudy vede cestička?" Severní trasa (A) je naznačená následovně: mezi Vysokým Mýtem a Bučkovým kopcem, stáčí se směrem k Chocni a pokračuje nad obec Sloupnice, dále prochází mezi Vilamovským kopcem a vrchem Řetová a mezi obcí Řetová a Přívrat. Českou Třebovou obchází od východu a západně od obce Rybník směřuje na Třebovici, odkud se stáčí na Damníkov... Tato varianta má v prostoru Řetová - Česká Třebová alternativní tunelové řešení. Varianta E by obcházela Vysoké Mýto a směřovala na Cerekvici nad Loučnou a dále mezi Hrušovou a Cerekvici. Litomyšl by obešla ze severu. A ještě zbývá možnost D: ta se liší od severní tím, že prochází severněji nad Sloupnicí. Mezi Vilamovským kopcem a vrchem Řetová by směřovala shodně se severní ke Třebové.
 
- kol. -
 
<- Novější článekPředchozí článek ->
 

Copyright © Děti Země Brno
Poslední úprava 07/03/2010